Půsty jsou v dnešní době čím dál populárnější a to nejen mezi lidmi, kteří touží po lepší postavě, ale také mezi těmi, kteří hledají cestu ke zdravému životnímu stylu. Lidé praktikují dobrovolné postění na různé určité doby, které mají kořeny a formy po celém světě, v náboženství i v historii.

Přerušovaný půst: Zázrak pro každého?

Proč jsou dnes půsty tak oblíbené?

Půsty, ať už mluvíme o jakékoliv jejich formě, se do dnešní doby prostě hodí. Žijeme v rychlé době, kdy řada z nás nemá čas na jídlo. Ráno vstaneme, vynecháme snídani, ať nepřijdeme pozdě do práce, kde máme krátkou pauzu a tak do sebe něco rychle hodíme. Hodně lidí začíná naplňovat svou kalorickou potřebu až v odpoledních hodinách.

Dalším důvodem, proč jsou půsty oblíbené, je jejich „jednoduchost“. Někdy sice není lehké čekat na určitou hodinu, abychom si mohli dát první jídlo dne, ale pokud se bavíme o znalostech, gramážích nebo sledování a zapisování jídel, jednodušší to určitě je. Oproti vypracování jídelníčku zaměřenému na vyváženou pestrou stravu a počítání kalorií, se u půstů hlídá pouze časový údaj.

Kromě toho některé studie ukazují, že půsty mohou mít pozitivní vliv na zdraví. Tento bod je však hodně individuální.

Pro koho nejsou půsty vhodné?

Půsty by neměli provádět:

• děti, dospívající a staří lidé
• těhotné a kojící
• osoby s oslabeným imunitním systémem
• lidé trpící diabetes I. typu
• lidé se sklony k poruchám příjmu potravy
• lidé, kterým tento způsob stravování zkrátka nevyhovuje

Typy přerušovaného půstu

Postění můžeme rozdělit podle jeho délky. Mezi často využívané patří například tyto:

• 16/8 – 16 hodin postění, 8 hodin jídla
• Warrior diet – 20 hodin postění, 4 hodiny jídla
• OMAD (one meal a day) – denně se konzumuje pouze jedno jídlo
• 5:2 – 5 dní přijímání stravy v plné výši, 2 dny postění nebo extrémního snížení kalorického příjmu

Benefity

• úbytek hmotnosti
• zlepšení hladiny lipidového spektra v krvi
• snížení inzulinové rezistence
• snížení zánětlivosti (CRP)
• zlepšení autofágie

Negativa

• hlad, nízká míra energie, omezený výkon
• zhoršená regenerace
• zpomalení budování svalové hmoty
• riziko nedostatku živin
• možné negativní vlivy na hormonální zdraví
• riziko přejídání po ukončení období půstu
• riziko vývinu poruchy příjmu potravy
• částečné omezení pro sociální vazby

Co je to autofágie?

Autofágie je nedávno objevený a složitý proces těla, kdy buňky recyklují své vlastní komponenty a odstraňují poškozené nebo nepotřebné bílkoviny a organely. Tento proces je důležitý pro údržbu a zdraví našich těl. Autofágie probíhá stále, více se však stimuluje při stresových situacích. Takovou situací není pouze držení půstu, ale také například cvičení nebo klasické snížení kalorického příjmu.

Autofágie je často spojována s nádorovými onemocněními. Tento proces je v některých případech rakoviny přínosem, v některých však nikoliv.

Ketóza

S lačněním je také neodmyslitelně spojený termín „ketóza“. Jedná se o stav těla, při kterém dochází k tvorbě nadměrného množství ketolátek z tukových zásob. Tělo tyto ketolátky využívá jako „alternativní zdroj energie“. Děje se tomu tak když tělo nemá dostatek příjmu sacharidů a v tom případě strádá „základní palivo“ – glukózu.

Z důvodu spalování tuků jako „nového hlavního zdroje“ by se mohlo zdát, že je to nejlepší způsob redukční diety. Pravda je však taková, že tělo bez sacharidů neumí dlouhodobě fungovat. Navíc pokud bychom ze stravy úplně vyloučili sacharidy a nahradili je tuky ve stejném množství, byl by náš kalorický příjem dvojnásobný a k hubnutí by nedocházelo. Pokud bychom svůj kalorický příjem udrželi v mírném deficitu, objem jídla by byl malý a žaludek hladový. Sacharidové potraviny jsou taktéž hlavním zdrojem vlákniny, která zajišťuje nejen zdravé trávení.

Fakta

Meta-analýza z roku 2018, srovnávající skupiny s nastaveným kalorickým deficitem a skupiny držící různé podoby půstů, nenašla rozdíly mezi úbytky kilogramů mezi uvedenými skupinami.

Studie z roku 2019 ukazuje, že lidé, kteří drželi kalorický deficit rovnoměrně, zaznamenali menší úbytek svalové hmoty, než skupina držící přerušovaný půst.

Souhrnné studie z roku 2007 a 2014 ukazují, že zlepšení lipidového spektra nejsou zásluhou přerušovaných půstů, ale celkového úbytku hmotnosti. Podobných výsledků tedy dosahují i lidé, kteří svou hmotnost sníží pomocí nastavení kalorického deficitu.

Závěr

Pokud se rozhodnete pro tento výživový směr, nezapomínejte, že z hlediska zdraví není podstatný pouze objem stravy, ale také její obsah. Proto byste měli vybírat kvalitní potraviny a vyhnout se těm průmyslově zpracovaným.

Nezapomínejme na to, že jsme každý jiný. Neexistuje žádný zázračný výživový směr, který by vyhovoval každému. O přerušovaném hladovění se tvrdí, že je nám z hlediska evoluce přirozený. Avšak někteří lidé se při tomto typu stravování necítí dobře nebo nejsou schopni dodržovat časové intervaly z jiných důvodů. Řiďme se proto svým tělem.

Zdroje:
IMV – Institut moderní výživy, Aktin, Petr Havlíček – Rozum v troubě